Šílenství osamělosti
Šílenství osamělosti
nebo zoufalství
když vzdala bych se
všeho
je to touha
či snad šílenství,
já rány zaměňuji
s něhou...
Jsi chřipkou mého okouzlení.
Pobavení.
Potěšení.
Schovávám se pod kamení
s vírou,
s chtíčem
na rameni…
Situaci rázem změní
když vím,
že žiju v osamění..
Na každém kousku
mého těla
Vím, jak moc bych
Tě zase
...chtěla...
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Pro lásku obětuje člověk hodně, o tem žádného sporu. Jen málokdy si uvědomíme, kdy je to zbytečné. Přesto stále toužíme a chceme víc a víc... to je normální, když je člověk zamilovaný.
08.02.2010 18:34:00 | NikitaNikaT.
*bude líp* bych pro ženu Tvýho věku spíš zaměnila za *bude lepší* :)...........:) takže zasr. romantika a mne a ostatní nás starý páprdy bych moc vážně nebrala, jakýpak líp už bylo...
03.02.2010 11:02:00 | pamp_elka
Nejhorší je vědomí, že někoho milujeme a nemůžeme ho v danou chvíli mít.
23.01.2010 10:29:00 | Simísek
musis na nej pockat mno.. ale kdo si pocka.. ten se docka a mimochodem, opet chvalim celkovou sladenost, lehkost s jakou se to cte..
22.01.2010 23:41:00 | Nergal
Takovou chřipku měl snad každý. Já taky. Párkrát. Teda, asi víckrát. No, vlastně pořád! Asi je to už chronický!
Tobě ST. Pro útěchu a povzbuzení.
Malé varování na konec: Lépe -
už bylo!
22.01.2010 11:33:00 | Zasr. romantik