Vánek duší listonoš

Vítr kvapem bezelstným
přináší mi pozdravy
po zemi se šourá stín
ničí moje představy
Snad najdu dopis od tebe
v uličce naší lásky
a náruč která nezebe
a netvoří mi vrásky.
Chci jemně vánek pohladit
a políbit ho dechem
na tvou vlnu naladit
a vyložit ho mechem.
Až přiště sedneš na louku
kde vítr sedlá květy
jen větrem trochu nakouknu
do stínu siluety.
Tvé poselství se nese
jak pyl na jarním nebi
srdce mé se třese
přijde to včas? Nevím.
Stmívá se a já tu chřadnu
stíny mizí v temnotě
na zem tady asi padnu
sám tu o samotě.