Tajemství

Plamínek měsíční svíce nenápadně skomírá
za sklem okénka do tvé duše
a pokorně prosí o jednu,
jednu jedinou z jiskřiček,
co vykřesala něha Tvého pohledu.

V závanu tichých slov,která nebyla nikdy vyslovena a jimž přesto zřetelně rozumíš,
se tence odvíjí stříbřitý proužek lásky
okrášlený jíním letmých dotyků,
aby se ve víru podzimně roztančeného padajícího listí
propletl až tam, kde plíživě zní z varhanních píšťal smutečních vrb,
tak nízko zavěšených nad tajemnou hladinou našeho nitra,
tklivá a líbezná melodie citů, kterými se neplýtvá….