Podzimní

Kdeže jsou ty břehy, které jsme tak znali,
a kde jsou ty vůně, co nás potkávaly?
Která láska kvete v jednom velkém stromě?
Snad to bylo v létě, snad to bylo pro mě.

Marně zkouším slova, mlha láme stíny,
k čemu rušit ticho a proč hledat rýmy?
Hledím do tvých očí, vidím modré nebe.
Vítr listí točí a já hledám tebe.

Ozvi se, má lásko, z blízka nebo z dáli,
neznám tvoje jméno, proč bychom se báli
napsat jednou v žití to, co srdce tuší
- že jsme jedním květem, a že nám to sluší.