Jen já a On ...

...


Všude je malíř mráz a jeho bílé květy
Jako by se rozvily v poslední hodině naší lásky
Kdy svět stál na jazýčku vah
Má dáti - dal
Ale do svítání stále zůstávalo pár hodin
Jen nedočkavý mráz přešlapoval za okny
Aby nám spálil naše doteky a polibky
Rozhodnutý lásku jednou pro vždy spálit ...


Ale někde v nás hořelo věčné světlo
Boží lásky ...


Ale někde v nás bylo prostřeno
pro Pána co zasedl s námi
k Poslední večeři ...


Tolik jsem se bál otevřít ti dveře
Do mrazu co byl venku stále přítomný ...


Někdo neviditelný
Jako by vedl mou bojící se ruku
Ke klice co nás záhy rozdělí
Od všeho co jsme spolu
V tyto dny prožili ...


Kdy větve se prohýbaly pod přívaly nového sněhu
A Bůh právě ve své Lásce vcházel do dveří ...


Jen já a On viděl tvé milující oči
Když půlnoční modlitbu
Při milování šeptaly ...