Zrzka

Když usínám
černovláska se mi ztrácí
mezi zrcadlem a stínem
mění se jí tvář

je to má láska
zrzavá princezna
z magického autobusu
jsi herečkou dnešního představení

v imaginárním představení
tichého člověka
ze střechy kostela

já nevím
jak se jmenuji
kdo jenom jsem

směji se
na celý svět
jak postavička
z komixu

vidím jinýma očima
tempera vládne
na mém těle
kolem mě
olejové barvy
vytváří sen
impresionistického malíře

jsem hrdina
z děl komixového mága
jen tebe zachráním
před zkázou celého světa
která přichází

ty jsi ta ženská
pro kterou bych vraždil…

výstřely do démona
přízraku z metropolitního města

nikdy se nevzdám
raději zemřu
než stanu se stejným jako jsi ty...

princi Narcisy