Když cítí

Lži mi, tak jak to děláváš,
šteluj falešné "kdyby".
V domnění, že opět vyhráváš,
se doupouštěj dál chyby.

Hýčkej mě v náruči slov,
kochej se falší mých očí.
Když se v nich blýská kov,
nejsem ta, co na to skočí.

Jen tesej hluboce, zocel mě zcela,
přetvářkou miláčka lidí.
tak je to správně, tak jsem to chtěla,
jen ať ostatní to vidí.

co stává se z člověka - když cítí.