Punková princezna

Nechci aby cigareta dohořela

ve chvílých naplněných

tvou iluzí

aby mě láska opustila

v ironických krásách

prstů okruzích

něžných jak vánech z jara

(v rukouch tvých jsem sníh)

co taje hnedka zrána

do klubíčka stočen v nadějích

v postely bílé, plné utopií

v pustině prázdné

utopen v tvých harmoniích

uctívám tě čím dál víc

bohyně zázraků, princezno punková

z království bodlin

ležícího v mořích měsíčních

na nose útesů něžných

tak jak snad jen

květina může být rozkvetlá

v nejhlubších melancholiích

od hříchů oproštěná

v mích tebou řízených mániích