Ohnisko noci

Anotace: Zdálo se mi o tom.. a ráno lehce stvořené..

Ohnisko noci protína tmu,
já jsem Tvým snem, však ke konci dnu,
vidíš mé tělo mizící v slze,
jako když ztrácíš člověka v mlze.

Jak na křídlech ticha teď nese se lež,
ty bráníš se usměvům, říkáš mi lež.
Ja se však bojím těch soucitných krás,
když na peří labutí snáší se mráz.

A tak se ptám naposled, čí je to vztek?
Čí je to pláč, co Tě hřeje .. na dotek?