samota

Okolo mě je všude jen samota
Hustější než cokoliv na světě
tmavá jako nejčernější temnota
má růže zde vubec nekvete

Stále hledam to jediné světlo
Které mě povede na cestě domů
Neni nic horsiho nez tohle vsechno
Bolestivejsi a zavirajici se vsemu

To svetlo je svatyne tak krehka
Ze nadech zamernych lzi ji nici
maly usmev,a soudce ktery se nepta
Vlajka nadeje,tam v dali se tyci

Kazde jeji slovo je svatejsi nez chram
Jeji slava je starsi nez soud dusi
Je jako dum ktery nema zadny tram
Je jako slunce ze ktereho prsi

Vidim ji tak strasne daleko
Cokoliv budu chtit ,mi pry splni
Vim ze jen slibuje tak je to
Pytel nesmyslu mi v hlave plni

I kdyz ji vidim,porad ji dal hledam
Alespon na chvili bych ji rad objal
vse jsem prohral,proto nic nemam
Kez by pomocnou ruku nekdo podal

Slysim jeji plac tak moc blizko
A moje modlitby ji nemohou lecit
Proc je mi najednou u srdce tezko
Chci nasi minulost uplne zmenit

Ale hledal jsem te uplne vsude
a neztracim nadeji nikdy,ja...
Doufam ze slunce svitit bude
Mam te v srdci,svatyne jsi ma