OBAVA

Myšlenky mi v hlavě běhají
a pokoje mi nedají.
Je to jako hloupý žert a já pomalu ztrácím svět.
Hledám,co by mě naplnilo
a srdce mi celé pohltilo.
Hloubka mého srdce je veliká,
tedˇvšak prázdnota v něm vyniká.
Přátelé,rodina,kamoši-to je vše
co v srdci mám.
Chci,ale mít tam víc,než stále nosívám.
Risknout přátelství
a nechat srdce promluvit???
Je otázka,co v ústech mám.
Však ve strachu probouzet,
bojím se dál.