Jepice

V bažinách žití jsem se zrodil,
ve sluncích hledal naděje.
Do školy snění denně chodil
a pak se tázal - co to je?
Možná, že končím, je to tebou,
nikdy jsem nebyl jenom čas.
Možná tvé oči lásku předou,
já chtěl být princem všech tvých řas.
I když mne zvedneš, nemám stání,
nebudeš pýchou těch mých cest.
Marně se k tobě, lásko, skláním,
nejsem ti souzen, tak to jest!
Kdybys mi řekla, proč to bolí,
proč mě to trápí nejvíce,
zemřel bych zítra pro cokoli,
jako stín v žití jepice.