Neúprosný čas

Ze Tvých rovných, tmavých řas
splétám si uzlíky
do svého života.

*Za každý uzlík
kousek lásky*
Na každé řase jich máš milion.

Vpila jsem se do čokolády
Tvých očí,
dny s Tebou však nikdy
nejsou bezedné.

Palouček něhy už vyschnul
(zase)
a jako vlaštovka
na křídlech větru odlétám.

Ach, ty neúprosný čase!

Letím, letím...

Snad navštívíš mě v teplém kraji
mého horoucího objetí,
které Ti dává
všechno a nic,
ketrým Ti dávám
sebe.