počáteční doufání

Po dlouhé době
pocity známé /cizí?/
vrací se ke mně
zůstanou? zmizí?

Okolo půlnoci
spánek mi uniká
nelze mi pomoci
koukám se do ticha
(Světla aut z ulice)
(jak po zdi blikají)
(kdo teď ještě řídí?)
(a kdo z nich potají?)

V noci i ve dne
ho plnou hlavu
skutečnost bledne
ve snech si plavu
Tentokrát jinak
začít i skončit
a ne zas bezhlavě
do toho skočit!

Copak to jde?
Umíš to jinak snad?
směje se mi srdce
a zpívá, že má mě rád...