Váhání

Sbíráme hrsti důvěry,
chodíme k paláci pokory.

Sny s námi hru hrají,
do pekel mapu mají.

Nevěř, člověče, přízrakům,
unesou tě ke snílkům.

Světů je tu přeci dost,
buď v tom našem, nejsi host.

Zde jsi pánem svých činnů,
tady jsi, máš plnou vinu.

Nechoď přeci od nás pryč,
jen od našich dveří vlastníš klíč.

Jak odejdeš z naší planety,
není cesty zpět, nebudeš to ty.