Večerní monolog do polštáře
Večerní monolog do polštáře
Dokážu obejmout Tvé jméno, má lásko rockových večerů, a na vteřinu si nepřipadat jako převalující se kámen.
Slyším Tvůj šepot při společné litanii
Tvé vlasy se lesknout
Vůně Tvých očí sdírá mi z těla všechnu nenávist a Tvé ruce
sladké jak podmáslí
Zpívat mi na záda píseň noci
Kéž nikdy by neskončila láska nás dvou onoho zmateného večera.
Slyším Tvůj šepot při společné litanii
Tvé vlasy se lesknout
Vůně Tvých očí sdírá mi z těla všechnu nenávist a Tvé ruce
sladké jak podmáslí
Zpívat mi na záda píseň noci
Kéž nikdy by neskončila láska nás dvou onoho zmateného večera.
Autor Vlčák z hor, 08.02.2010
Přečteno 682x
Tipy 24
Poslední tipující: Gabrielle, Ryta, Maličká Peťulka, harmony, hašlerka, zelená víla, Mbonita, Dota Slunská, Psavec, PANGÁSIUS, ...
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Labanda:: já vím. Je přece hezká už tak, jak je:) když se to umí použít, jako to děláš Ty, tak to ničemu nepřekáží!:)
09.02.2010 12:11:00 | Vlčák z hor
Vlčák z hor: když já nevím, ale skoro v každé básni se mi objevuje dneska taky, ale není dodělaná ještě :D
08.02.2010 03:30:00 | Labanda
Ahoj beatniku, vítej do klubu...*
08.02.2010 00:47:00 | ROMAN LOHNERT