Odpusť

Odpusť..

Odpusť mi lásko,
tahám tě za nos,
vím, je to kruté
slyšet teď mé přiznání,
ale kdo se lásce nebrání,
slyší, jak zvony v dáli vyzvání.

Připadám si jako hluchá,
slepá, bez citu
a nemám možnost úniku.

Chtěl bys mě milovat,
avšak nechceš prý
mě svazovat.
Proto dals mi volnost
motýlí, tak jak jsme se zrodili..

Vím, možná je to podivné,
ale necítím to, co před chvílí.
Nadešel čas loučení..

„Nedrž mě, tím to nezměníš!“
Chtěls dívku,
která by tě milovala,
která by tě uctívala.

Já odešla jsem náhle,
nestačil ses o mě prát,
začali jsme špatně..
tolikrát..

Promiň, pro nás nebyl
nikdy vhodný čas.