Sonety - IV.

Již není dnešní láska provždy platná,
vždyť kdekdo zívá když se miluje,
a dole k tomu lístky dává vrátná,
a démon sex nad city kraluje.
A muž si bere muže coby ženu,
a v manželství se nosí rozvraty,
a prachy jsou tím, co má hlavní cenu,
a mravnosti se lepí na paty.
Tak jak žít když je všechno takhle bráno,
a který z nás se tomu postaví?
Já kdysi řekl jedné ženě ano,
to slovo ovšem tiše rezaví.

Ty jsi, lásko, moje příští spása,
moje něžná duše nad tím jásá.