Vítr vát

Snažím se popsat větru vánek,
pro tvé oči, které lehce čeří,
kdy na ně necháváš vítr něžně vát,
snažím se popsat větru odevzdání.

Pro tebe, múzu, kterou každý oblétává,
pro polibky tvé duše na stehnech,
pro doteky tváří ve vlasech,
pro tebe, přesně pouze pro tebe.

Nechávám vánek větru vát,
skrz spletitou síť beránčích mraků,
až k tvým hvězdám na nebi jediném,
nechávám pouze vánek pro tebe vát.

Ach, i když duši mám zarmoucenou,
nemohl jsem se daleko octnout,
od tvých ledově modrých očí,
ach, i když tě stále miluji…