Prázdnota

Když je člověk prázdný a sám
vím o čem mluvím, moc dobře to znám.
Bloumá krajinou, dřív býval král
všude lásku rozdával a pořád se smál.
Pak potkal jsem ji a vím co teď mám
nechci nic jiného, když teď už ji znám.
Mé srdce pro ni jen žilo
když s ní nebylo na měsíc vylo.
Pak jsem ji získal, ten čas byl tak krásný
moc jsem ji miloval, byli jsme šťastný.
Pak přišel on a všechno mi zmařil
můj postup k srdci se málem už zdařil.
Zase jsem poražen, odcházím sám,
vím o čem mluvím, moc dobře to znám.