My

Batoletem bych nazval ji
a sebe nemluvnětem
v láskách našich hledal jsem
život s ní a se světem

rok se rokem nezdál
a ona krůčky píše
mne souvětí zlobí
jedno tělo, jedna duše

když dospěli jsme do let
My krásný mladý pár
lásku si vyměnili
jako lesklý, křehký dar

létat jsme se naučili
a to, že pěkně vysoko
honili se po obloze
zlobili jen na oko

po večeři zlého jídla
nám křídla zakrněla
naše těla změnou prošla
láska odplavala

slýchával jsem z moudrých úst
že nic věčnosti nemá
smál jsem se jim bez pokory
a kdo je ten, co teď nic nemá?