Moje romance

Mé srdce je jako prázdná schránka,
má duše jako nepopsaná stránka.
Proč na kousky to srdce mám,
žádné emoce proč nepoznám?

Ti co mi ho rozšlapali,
mou duši nikdy nepoznali.
Hradba kolem ní stojí stále,
Kdo ji zboří, kdo půjde dále?

Čekám, že přijde ten
s kým smát se budu jen.
Ten, jenž mi změní svět,
jak to však poznám hned?

Že není to zas klam,
že ho jen pro sebe mám?
Že mu jde jenom o mě
a nespává v jiném domě?

Tak kde ho mám hledat toho,
co neslibuje mnoho?
co neslibuje, zato dává,
ten, pro nějž budu já ta pravá?

Proč odvrací ode mne tvář svou,
ten, co má mne provázet tmou?
Jak dlouho má tohle ještě trvat,
než přijde mi rudou růži podat?

To netuším, já ptám se jen,
zda není to pouze naivní sen.
Možná, že je, a možná, že není,
snad se to ve skutečnost jednou změní.