Budování citu

Přibližuješ se jak buldozér ,
však stejně míjíš mě.
Jsi jako implantát,
s kterým se tělo nesžilo,
A jeho silikon stéká se s krví mou.

V tom polymeru bez duše,
peru se s tím bláznem,
který vše vsadil na jednu kartu.
Na tu tvou.

I když ví, že láska je mrcha,
co skočí ti za krk,
kousne přímo do srdce,
polkne tě a …
Svědí, štípe, škrábe.
A pustí se?
Až sama bude chtít.