Jsme dva

Jsme dva,
dva prsteny, co pojí životy,
dvě ruce, jenž nepoznaly lakoty.

Jsme dva,
dva stromy, co sami v dálce stojí,
dvě slova, co smutné duše hojí.

Jsme dva,
dvá ptáci, co i bez křídel létat dokáží,
dva otroci, co jim pouta v pohlazení překáží.

Jsme dva,
dvě oči, jenž se na svět stejně dívají,
dvě ručky na hodinách, jenž podobně se kývají.

Jsme dva
a dva zůstanem snad už nastálo,
budeme dva...
...to už neznamená málo.