Snění

Potichu tančím si ve tvém snění..
Já našla jsem v něm velké zalíbení.
Sníš krásně o horách,o stromech,o řece...
Chcu zůstat,ale musím jít přece...
Je ráno.

Zase je pozdní hodina,vracím se zpátky.
Zpátky do tvých snů,zpátky do pohádky.
Jednou si po písku běhám bosa.
Jindy zas v bundě jsem a je mi kosa.
Každou noc čeká mě,díky tobě,nový svět.
A já nechcu úžasem oněmět.
Ale stejně se tak stane..
Tys mi dal život,pane.

Jsem jen iluze,víla,co v hlavě máš...
V noci mi dýchat dáš..
Ráno mě v mysli zamykáš.

Ale co až budeš o skutečné dívce snívat?
Jak na mě,vílu Iluzi,budeš se dívat?
Co když už v tvých snech nebudu?
Pošleš mě napospas krutému osudu?
Bohužel..možná bohudík..odpověď znám...
jak jsem se v tvých snech narodila,tak taky umírám!