Divoká jízda

Seděla jsem zlomená v lese
Plném stínů
Seděla jsem tam dlouho
A pamatuji si jak na mě svítilo slunce
Ale potom něco přišlo

Přiklusala ke mně mladá kobylka
Teď je jí pět měsíců
A nebojácně se mnou cválá lesem,
Lesem, kterému říkáme život.

Malá černá kobylka –
Přesně podle mých snů.
Dává mi naději, a někdy
(když je sníh a ona se zakopává
a každou chvíli se bojím, že spadnu)
někdy mi tu naději taky bere

Jmenuje se láska.
Zatoulala se ke mně
(od severu,
kde žijí divocí medvědi)
Jeden takový medvěd je náš cíl.
Naše hora
(jenže já si zapomněla
lana a karabiny)
Everest, na který asi nemám

Bloudili jsme společně,
Hledali tu stáj,
Kde by se ta kobyla mohla usídlit
(a já bych byla konečně klidná)
ale po všech těch měsících
jsme narazili až na tvou stáj

Už v ní nejsi sám
Má majitele a spoustu překážek
Kolem sebe (i kolem tebe)

A tak kroužíme kolem nás
Jako kdyby snad ani nic nemělo být

Tak moc bych si teď přála spadnout
(nebo aspoň přesednout
na jiného koně
s jinou stájí – bez majitele)
Jen abych ti přála to, co teď máš.
Protože já taková možná nejsem
A možná jsem horší
(a je jedno jaká jsem –
tobě je jedno jaká jsem
a asi ti to taky vždycky jedno bylo)

Můj kůň už je hladový, žízní
A nemá sílu na další překážky
Jestli zakopne
Spadneme spolu
(A ty nebudeš dole abys mě chytl)
a nic už nás nezvedne

Ženu jí bičem i ostruhami dál
Pořád mám daný cíl
Čekám jestli se někdy nepodíváš z okna
Nebo jestli třeba nepůjdeš na vyjížďku
(protože jednou třeba zjistíš,
že potřebuješ najít stáj s jiným majitelem)

Tak dlouho jsem si říkala,
Že musím držet paty dole a špičky u koně
Abych nevypadla ze sedla, až to bude házet
A teď bych nejradši spadla
Ale to nemůžu

Cválám pořád kolem
Stáj už vypadá, že se možná rozpadne
A tak čekám,
Na další pád
(můj nebo její)
abych se mohla jít k tobě utábořit
napojit koně
(a přestat se bát)

a padám a moje naděje padá se mnou
uvízla mi noha ve třmenu
a můj kůň mě za sebou vláčí dál
protože jestli se zastaví tak zemřeme oba

padám a čekám na tebe
a na tvou stáj
Protože možná najdu lano a karabiny
Abych tu horu mohla zdolat