Inspirace

Ty jsi ta,

kteráž inspirací mi byla

a teď,

jen slepá touha mi tu zbyla




Když jak tady,

prázdná slova plní řádky

není těžké nic, jak

vrátit velkou inspiraci zpátky,




nic už není tak jak bylo

dlouhé vlasy, hebká pleť,

ze vzpomínek mých

nezůstala víc než změť.




Stín už překrývá vše,

co zbylo z tvé blízkosti

a já v něm schoulen,

promrzlý až do kosti




a i když zmrznu

nebo zařvu z plných plic,

nakonec si řeknu

nebylo oč žádat víc…