K vůli lásce.

Černobílá hra,
kdy světlo
s tmou
v šedou
se pojí.

Okna tvé duše
vstávají z mrtvých.
Strach z bdění
střídá stres snění.

Bojím se žít,
stín Tvůj,
stíhá mě
ve vězení
svědomí.

Den osudný ten,
kdy krev tvá
na bílé duši mé
se leskne.
Pach smrti,
píseň poslední
té noci teskné.

V náručí
zhasíná mi
svíce tvá.

Nožem kreslím Ti
na rozloučenou
slova krvavá.

Kůže bílá
stává se mi
pláštěm pomsty.

Dopis na rozloučenou,
jako vyrývat jména lásky do zdi.

Bolest těla Tvého
smývá utrpení duše mé.
Ztratil jsi lásku,
zlomil srdce své.
A já jen zkrátka jinak nemohla.

Odpust mi dnes,
že včera
do hrobu
jsem Ti pomohla