Věta

Sedím tu pochmurně nad sklenkou vína -
snad vzpomene si, snad zavzpomíná...
na moje slova, tichá, skrytá,
v nichž možnost zavržení se skýtá.

Máš možnost ublížit, máš právo veta,
všechno mé trápení ukončí jedna věta.
Ta věta z úst tvých: "Odejdi, dál,
zde není nikdo, kdo o tě by stál.

Řekni tu větu a já od tebe zmizím,
svým neštěstím všechno své štěstí zcizím.
Můžeš ji vyřknout, však pokud máš názor jiný,
splň mi mé přání: buď ten můj vyvolený...