Nikdy tě nebudu mít....
Nikdy tě nebudu mít....
ale snažím se smát,
jen do peřin vzlykat,
ale nesmí to být znát.
Po tobě moc toužím,
ale s jiným musím žít,
bez tebe se soužím,
ale nikdy tě nebudu mít.
Líbat tě každý den...
ale o tom mohu jen snít.
Projít se spolu ven...
ale musíme se vždy skrýt
S tebou se objímat...
ale jsi v jiné náruči.
Hlava ví co dělat,
ale kdo srdci poručí?
Jsi největší radostí,
ale i nekonečný žal,
pár chviliček štěstí,
ale co bude dál?
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Hmm…co říci, když tě chápu…Snad jen zlehčit- Skus seznámit tvého manžela z jeho ženou.
08.11.2007 15:37:00 | kouzelníček
Díky za komentář, dala jsem si pauzičku, ale pak zas k tomu musela sednout a do éteru to říct, až mě potká něco hezkýho slibuju, že o tom napíšu, zatím jen čekám co bude a nějak nic nepřichází, musím ten Nový rok lépe začít, aby mi bylo veseleji. Jsem ráda, že jsi zase na síti a snad se Ti dobře daří, avšak tady, když nás nikdo nevidí a relativně neposlouchá, přestože čtením a pochvalou či radou nám mnohdy moc pomáhá, si dopravdy můžem říct jak to je a že svět není vždy jen černý a bílý. Ať se Ti daří, těším se na další Tvou básenku:-)
15.12.2005 19:33:00 | grázlík
Přeju ať se máš jenom dobře a ze svých smutných pocitů se brzy vypíšeš, někdy stačí opravdu málo a zas je aspoň na chvíli líp. Slunce v duši:-)
12.12.2005 16:22:00 | grázlík
Ani tak nejde o ty slova a rýmy, důležité je to procítění a to je tady moc hezký ač veselý to není. Však pro pár radostí zbývá nám žít, nikdo z nás nikdy nebude všechno mít, tak užívat si musíme i s málem a v srdíčku s tím svým králem, vždyť s kouskem každé radosti, zas zmizí všechny starosti a svět je na chviličku jiný a víc fajnovej, ač život potom není vždycky nej. Tak přeju štěstí jako už možná v minulosti víckrát a ať se nemusíš trápit dneska ani zítra.
12.12.2005 14:57:00 | grázlík
taková stýzkací klasika...asi by to chtělo uvolnit verše a více si hrát se slovy...
12.12.2005 14:14:00 | Palička