Za lásku

Za lásku

S city si vítr začal hrát
až jsem si začal přát
slova prostá, která – zdá se mi
že před světem jsou zaskleny

V poháru květů sedmikrásek
neuslyšíš ani hlásek
a v očích za sklem přečtené
jsou ty věty šílené

Ten smutek v hebkém chvojí
v odpovědi něco tají
že jsou ty chvíle, kdy se čas
vrací, aby bodl zas

Za pár schůzek, za pár slov
darem půlku života
ale čas, ten divný host
za kořistí nespěchá

Za úlomek pohledu
za hřejivé slovíčko
za dotek hebký
za doprovod krátký
za splněné iluse
bojoval bych bez boje

Beze slova půjdu spát
bez pocitu něco dát
ze sna chtěl jsem si jen přát
aby chvíli akorát
se mnou mohlo štěstí stát
já radostí se mohl smát
a pár slov ti povídat
co se nesmí nikdy lhát
jejich znění musíš znát
říkají, že MÁM TĚ RÁD!