Vše jednou tiše končívá

Vše jednou tiše končívá,
a touha jenž tak mizivá,
jen prchavá a nestálá,
sbohem jednou sama dá.

Vše jednou tiše končívá,
když duše od slz bolavá,
je jediné co zbýti má,
jen smutek pak už přebývá.

Pak vše jednou tiše končívá,
bez slz a breku to bývá,
člověk časem zapomíná,
ale sám se někdy tomu vzpírá.

Vše jednou tiše končívá,
jen vzpomínka ta zůstává.