Dříve než k ránu

Dříve než k ránu

Pár slov, dříve než se rozední,
pár něžných vět,
jen ty, co jsou nevšední,
slůvka, která tvoří svět.

Dříve než Slunce vystoupá,
řekni, co chceš,
nebudu příliš skoupá,
když s mými smysly jdeš.

Pojď dříve než k ránu,
přistup ke mně blíž
a přes lásky bránu,
leť se mnou mnohem výš.

Chyť mě, dokud nesvítá,
tma tě uchrání,
neboť den lásku nevítá,
ale ona se přec ubrání.

Noc uteče dříve, než se naděješ,
dej polibek, jeden, druhý, třetí
a člověk, kterého tak miluješ,
ti snad jak ten ptáček neuletí.