Druhá v řadě

Starší muž ukradl srdce tvé,
skoro jak ostrý nůž, otevřel zakleté.
Nemohl tušit, co tobě způsobil,
když klidně odešel, klíč zase zahodil.
Vědělas kde žije, měla jsi na něj číslo,
s manželkou po boku -
není však pro tebe místo.
Všichni tě od něj zrazovali,
tvou vytrvalost proklínali.
Nemohla jsi přece vědět,
že špatné se v horší promění.
Třeba měla jsi jen zůstat sedět
a ne tomu muži dávat znamení.
Nevšiml by si tě
a život šel klidně dál,
Proč jsi jen rozhodila sítě,
proč jsi přijala pozvání na ten bál?