V dnešní noc

Kamínky lesknou se kovovým třpytem
a vzduch jak byl by bratrancem vrány.
V dnešní noc projde jen jeden z nás sítem,
v dnešní noc jeden z nás utrží rány.

Pod nebem světélka bláznivě tančí,
panenky týrá nám zlatavá zář.
Od kapek odkláním k zemi své oči,
před tvými pohledy chráním si tvář.

Často jsem vzhlížela do modrých studánek,
často jsem bloudila skrz na skrz rájem.
Samotná v kapradí čekala na vánek,
až se mi v studánce utopil zájem.

A proto v dnešní noc všechno to skončí,
vím, byl tam cit, žádná však touha.
V mysli mé zůstanou nebeské oči
a tobě zbyde jen vzpomínka pouhá.