Dno

DNO

Zbavená smyslů bloudila tam,
na místo zvané hlavolam,kde zůstala
Kapkami potu a slzami deště se brodí,
aby přežila

V mlhavých představách vrací se zpět,
tam kde kdysi žila,
sahá až ke dnu,pije z číše
a šeptá kéž bych se utopila

Nemá co ztratit,naděje vyhasla,
dál brodí se tmou,
s balvanem na duši,
marně se pokouší rozeznat
hlasy, které ji zvou

Šepot ji vábí,však hlasy se ztrácí
a ona sahá až na dno svých sil,
ztratila víru,že najde sílu
a z její číše někdo pil