Sedm dní

Zde přede mnou kraj pod sluncem
Za mnou jen temná minulost
Každý svého štěstí strůjcem
Já mám těch svých představ už dost
Chci na tebe zapomenout
Ale myšlenka na tebe ne a ne padnout

A tak se vracím zpět domů
Nemohu s tím dál bojovat
Nemohu vzdorovat tomu
Prostě tě chci potřebovat
Zůstávám však dál v pozadí
Snad mi někdo s tou zapeklitostí poradí

Najednou jsem dostal tvou zprávu
Tys mi oslepila rozum
Podobáš se ptáku pávu
V uších mi zněl líbezný šum
To jsem slyšel tvůj lehký hlas
Tu hudbu větru narážejícího o klas

Jsem zase tam kde jsem už byl
Na kraji krásného lesa
Byť raději bych tu nebyl
Chci si připravit svá esa
Protože nevím co tady
Nemůžu nic udělat za nynější sady

Najednou stojím před dveřmi
A ty jsi přede mnou sama
Tam v kdesi dáli bouřka hřmí
Prostě romantické drama
Vypadá to jako nebe
Když si představuji spolu sebe a tebe

Rozhlížím se po krajině
Vzduch pln jehličí a moře
Slunce zapadá ve víně
Stojím tady vášní hoře
Na hranici ráje s peklem
Dny mi připadnou jako roky skryté za sklem

Sestupuji za tebou zpět
Abys věděla že chci víc
Ale tys nedbala mých vět
Nebude z toho vůbec nic
Tak mi prosím jen řekni proč
Dej mi nějaký důvod a ke mně se otoč

— — — — — — —
Zbývá mi jen se usmívat
Už nebudu otevřený
A naučím se předstírat
Už nebudu otevřený
Už nikdy nebudu otevřený
Už nikdy znovu nebudu otevřený
Ani už nemám žádné sny
Které bych mohl ubránit
Neměl jsem se snažit ty dny
Těch sedm dní...