Nechtěla

Já rád tě měl,
pocit lásky ve mně hřměl.
Hlas se mi chvěl a potichu jsem si pěl.
Ani teď jsem na tebe nezapomněl.

Když se ti podívám do očí vidím tvou krásu,
plnou nádherného denního jasu,
včetně tvého uklidňujícího hlasu.

Který mě tak uklidňoval,
který mě tak zahříval.

Když ses na mě usmála,
já hned poznal, že jsem jeden z mála.

Řekla si pojď se mnou,
bál jsem se, že to bude jen hrou.

Hra to nebyla,
však city si ve mně zranila.

Když v mé přítomnosti si být zjevně nechtěla,
a já tě měl za svého anděla.

Možná je to jen moje myšlenka domnělá,
že si semnou nikam nechtěla.