Až jednou vrátím se

Až jednou vrátím se a spatřím Tvou krásu,
ruce se roztřesou a dech se zatají.
Pak slastně nadechnu tu vůni Tvých vlasů
a oba zhřešíme ve stínu bonsají.

Až jednou vrátím se a pohled můj Tě zmrazí,
krev tváře obarví, srdce rozbuší se.
Tak právě v tu chvíli k nám Amor dorazí
a štědře uhasí po lásce žízeň.

Válí se po zemi, bolestí sténá,
andělskej vobličej bílej jak stěna.
Injekce u hlavy a pěna v hubě
a v rukou svírá si představy v tubě!

Až jednou vrátím se a se mnou andělé,
na Zem Ti přinesou kousíček nebe.
Každý den pro nás pak bude jak neděle.
Ty žiješ pro mne a já chci jen Tebe.

Až jednou vrátím se a políbím Tě na rty,
políbím do vlasů, na dlaně, tváře...
Pak zdvihnu Tě do oblak na nebeskou párty
a život proměním na tři listy snáře.

Až jednou vrátím se a se mnou má touha,
okusíš jak chutná rozkoš a slast!
Pak možná pochopíš, že chci být slouha!
Tvé duše! Né těla! Nenech se zmást!

Vzpomíná na první společnou píchačku...
Kámošům záviděl stříbrnou stříkačku.
Teď jinejm zas ruce bez jizev a vpichů!
Chtěl dojít ke štěstí a došel jen k hříchu!
Válí se v bolestech, smrtelnejch křečích,
ubohej prázdnej cíl posměšnejch řečí.
Už žádnej krásnej sen hlavou mu neběží.
Vzpomíná si matně, vzpomíná si stěží,
že sliboval jí kdysi:
Až jednou vrátím se, až jednou vrátím se...