Četla jsem ti verše...

Četla jsem ti verše, za svítání,
ptáci se k ránu vzbudili.
Ta chvíle naše, bez milování,
jen spolu být jsme toužili.

Ještě nás hřály chvíle milostně,
o lásce slova nevyřčená.
Jen do tmy šeptána. Tak úzkostně,
do větru jako odhozená.

Svítáním až pobledne obloha,
náhle ztrácí noční kouzla.
Snad naše láska k ránu neskoná.
Tak krásně do srdce vklouzla.