Někdy

Někdy si říkám,
jakou řečí asi mluvím,
že mi nikdo nerozumí
a nikdo neodpoví
na jedinou z mých otázek?

Někdy hledám marně
světlo v temnotách,
jistotu, když přemáhá mě strach,
ve všech těch vůních tvůj pach,
tvůj vděk a tvůj vztek

Někdy rezignuji
Neptám se a nehledám
Jen sucho v ústech mám,
když hltám další sklínku vína
Někdy nepřepínám,
když běží můj neoblíbený pořad
Jen někdy
Ne pořád
Někdy prostě nevím, jak dál
Teď je mé někdy
Teď se ptám
Hledám odpovědi,
které nedostávám
Topím se v možnostech
Prodírám se džunglí pochybností
Proč dovádíš mě k zlosti?
K bezmezné šílenosti?
Lásko, proč mě nutíš šílet?
Proč mě nepodržíš?
Proč neodpovíš?
Proč mě v poutech držíš
a říkáš, že o mě nestojíš?

Někdy si říkám,
že žít smysl nemá,
že je stejné mluvit a být němá,
bdít a snít, žít a nežít
Někdy už nedokážu věřit
Někdy je snadnější nevěřit a nežít