Labutí pírko

Posunu se za hranice všedních dnů,
opředu se šňůrou z bílých perel.
Na labutím pírku vznesu se,
opojena tklivým zpěvem.
Vítr si hraje v rákosí,
miláčku volá, kde jsi?

Přitisknu se k retům tvým,
jemným vánkem tě políbím.
Jen labutí pírko pluje dál,
čechrá se na vlnách snění,
toužíme prožít lásku,
to krásné okouzlení.