Tvrdý konec

Jdu sama pustou krajinou,
když tvá tvář usmívá se na jinou.
Jsem sama,
jediným přítelem je měsíc,
Mě zničila láska,
větev života pode mnou praská.

Už vím proč je kurvou nazývána,
Vždy v ní přijde krutá rána.
Rána, která zabije i hrocha,
I toho srdce zbývá mi jen trocha.

Větev praskla a já padám,
Jen jedno od boha žádám.

Doprošuji se božské moci.
Aby mé srdce již přestalo tlouci.

A já padla,
padla na kolena a již nemohla vstát.
Každá kytka kolem zvadla,
a já se můžu pouze ptát.

Bože, proč jsi mi vzal to pro co žiju?
Můžu se ptát dál,
však nacházím se v hrobovém tichu.