Mokré štěstí

Krásnou báseň mám,
do 5 minut jí však roztrhám.
Je o mě, Tobě, našem přesípacím světě.
Chtěl jsem jí rozthat hned po první větě.
Udělám to hned teď roztrhám jí!
Je však tak nádherná a to mi brání.
Slzy se vpíjejí do písmenek štěstí,
smajlíků a srdíček barevných třešní.
Jsem pán všech černých řek a moří,
tečou kam chci a moje tělo hoří.
Pospěš si prosím, zachraň můj plamínek.
Voda stoupá, plno zatopenejch vzpomínek.
Věřím, že Tvůj úsměv vylečí mé trápení,
nádhernej co bolest v štěstí přemění.