Samota iI

Samota je sužující,
všechny nervy drancující,
létá stále kolem nás,
kdo to bude, kdo jen z vás?

Koho potká v jeho srdci,
kdo se bude trápit přeci?
Kdo bude ten šťastlivec,
osamělý kostlivec?

Bude snít a umírat,
vždy jen sám již zkomírat,
Jeho žal a myšlení,
již však nikdo nezmění.

Samota je sužující,
všechny nervy drancující,
létá stále kolem nás,
koho potká koho z vás?

Potká mě a nebo tebe,
ta představa vždy strašně zebe.
Myšlenka na prokletí,
trápí nás již staletí.

Ale my se nedáme,
my se nikdy nevzdáme.
Stoupneme si proti ní a
nebudem samotní.

Samota je sužující,
všechny nervy drancující,
létá stále kolem nás,
nepotká ji snad nikdo z vás.

A když silní zůstaneme,
naše srdce rozevřeme,
samota jak příšera,
uteče zas do šera.

Ale vzpomeň každý den
samota není jen sen,
když smutek tebe zavalí tě,
samota již provází tě.