N...

Ochutnat víno ze rtů tvých;
krev básníků z nás zrozených,
opiji se tebou: myslí, duší, tělem,
budeš mi smrtí, i protijedem.

Tvá božská nemoc: krása,
ne tebe, ale mě krutě drásá,
jako z obrazů Vermeerových,
a já zatím: pod maskou smích.

Odložme ji, tančeme už,
na rtech svých cítit tvoji růž,
a propleteni v objetí,
setrváme, čas odletí…