pocity..

Jen tak se proletět na křídlech vášky,
aby srdce její pocítilo tíhu touhy srážky..
Letní teplý vítr hladí jí ve vlasech, je jí to příjemné,
to chvění je jak únik od zapomění..
Je to láska co její mysl ovládá,
však proto všeho vzdává se nerada..
všeh tužeb, objetí, je to jak silné prokletí..
spojení dvou dlaní, jedna pasuje do druhé,
jako tenkrát milovat se podruhé..
je šťastná, na křídlech rodí se nová peříčka
a ten sladký anděl líbá jí na víčka...nechce se vzdát
těch polibků, jak pohled z okna na duhu,, je plná zážitků..
Teď už nebojí se ničeho, už dávno je dospělá,
nebojí se anděla, co zbarvil ty křídla do běla...