Slečna pravá?

PRES: Básníkem být, básníkem se cítit
Zlého ducha nevědomosti ihned vymítit
Dělá ze mě básníka, mého těla liturgika?

Né,
otevřela má oblíbená putika
kde přivítají rádi mladíka
Životem stesklým, uneslým
Neumím se se životem prát,
a optimismu plnou hrstí brát
Zase vidím žlutý mok,
jehož už jsem možná otrok

Mladím stár, jsem vzdal
Zavírá mi putika, do mého těla vstupuje lyrika
Čeho všeho jsem se opět dnes vzdal
a kolik tuku přibral

Jen abych byl jiný,
řeknu další milé slečně
běž už konečně, ode mne dál
abych další den svobody vyhrál

Kytaristou slavným zdaleka nejsem,
v hudbě hledám motivaci
a nemalou inspiraci
pohlednost vše není
Tak proč názory mění

Že hezký jsem jak ony říkají
Slyším všude potají
Aniž poznala by mne
Za ruku mne chytá

Pustím a odcházím, slečna myslí bitá:
Nelíbím se ti snad?
Pootočím se a říkám:
Nepoznáš-li duši, nepoznávej tělo
Jediné to mými rty znělo

Účinnosti pozbylo, zas běží za mnou
a svou ručkou sic ladnou
hladí mne po tváři a steskem zazáří

Přemýšlím zda je jak ostatní,
či v duši něco více má
než údajnou krásu mého těla

Kytara se opět rozezněla
Líbá mne prudce
Jako nějaký škůdce
v tom dveře od záchodků pootevřela

Ano cítím chtíč,
Odcházím však pryč
Jsem jiný než ty myslíš

Duše opět nesouzněli
Ačkoli fyzicky by chtěli
Jsem jiný křičím zas
A shazuji poslední její vlas
Jenž utkvěl na mém triku

Zítra ráno opět navštívím svou putiku
Kde jiná zkusí to zas
A doufám že jíž znovu
Nesmetu její vlas

Že sejde ji víc na duši
O které alespoň něco tuší
než opět pootevře lákající dvířka
Zavři víčka, a nechám si o tom alespoň zdát
Až zítra budu se znovu s osudem rvát…