Beznadějná naděje

Hudba zní v rytmu bolesti nad nadějí,
čtyři smutné ruce k sobě nesmějí.
Zbyla jen tužba po štěstí nebeském,
po štěstí v náručí tvém.

Sama procházíš ulicí za okny jsou slzy,
jedno okno jest mé,nastaly časy dojemné.
Tvé nožky sněhem se brodí,
srdce hoří,bolest se stále více hrotí.
Sama kráčíš ulicí mého srdce.
toužím potají,myšlenky jsou tajemné.

Vločka za vločkou tělo tvé halí,
Procházíš krásou,které jsme se kdysi smáli.
Tvá vůně jest tak sladká s chutí zimy chladné.
Nezbývá nic než pohledů na tebe se bát,
pohledy na tebe tolik bolí.
Sám na tebe myslím chtěl bych se stebou smát.

Jednou až zase budeš kráčet naší ulicí,
až zase vůně tvá zahalí pokoj v přízemí.
Strach snad zmizí a já vyjádřím lásku sílící.
Miluji tě,sama to nevíš,toho já se bojím.