Sen

Hladím tvé vlasy, srdce klid svůj tratí,
líbám tvé tváře, nemám více sil.
Šeptám tvé jméno, stokrát se mi vrátí
s otázkou prostou, hochu, kde jsi byl,
když se nám těla v jednom ohni spletla,
když naše ústa byla ještě blíž?
Lavina jasu všechny hvězdy smetla,
bylo to krásné, tak jak o tom sníš.

Neříkej nic, je ráno, konec zdání,
za námi let je příliš mnoho snad.
Co nám vzal čas, dnešek nezachrání,
nelze si říct a jako ve snu vzplát.